Cena skladové plochy se neodvíjí pouze od nájemného nebo nákladů na vlastní halu. Do ekonomiky skladu vstupují také personální náklady, rychlost vychystávání, chybovost, hodnota zásob i to, jaký užitek by firmě přinesla efektivněji využitá nebo uvolněná plocha.
Při rozhodování o automatizaci skladu proto nestačí porovnat cenu technologie se současným stavem, který zdánlivě nic nestojí. I neefektivní sklad vytváří každý den konkrétní náklady, jen často nejdou vidět.
Náklady na metr čtvereční ≠ nájem
Základní výpočet vychází z ročních nákladů na budovu přepočtených na využitelnou plochu. U pronajatého skladu zahrnuje nájem, služby, energie a údržbu. U vlastní haly je potřeba zohlednit pořízení nebo výstavbu, financování, odpisy, pojištění a provozní náklady.
Důležité je také to, zda je plocha využita efektivně. Regál může zabírat konkrétní půdorys, ale pokud nepracuje s dostupnou výškou haly, firma platí i za prostor nad ním, který nevyužívá.
Právě práce s výškou patří mezi základní principy optimalizace skladu. Uvolněná plocha může snížit náklady na pronájem nebo oddálit potřebu stavby nové haly.
Uvolněná plocha může mít vlastní výnos
Ne každý ušetřený metr znamená okamžitou úsporu nájemného. Často má ale hodnotu díky alternativnímu využití. Může na něm vzniknout nové výrobní pracoviště, balicí zóna, montážní prostor nebo místo pro další technologii.
Při výpočtu je proto vhodné položit si dvě otázky: Kolik nás současná plocha stojí? A jaký výnos může přinést, pokud ji využijeme jinak?
Pokud firma zvažuje novou halu, další pronájem nebo rozšíření skladu, může být úspora plochy významnou položkou návratnosti. Automatizaci ale není správné porovnávat s nulovou investicí. Do alternativní varianty je třeba započítat také nové regály, manipulační techniku, stavební úpravy a další vybavení, které by bylo nutné pořídit.
Personální náklady se násobí s počtem směn
Do výpočtu nevstupuje jen mzda skladníka, ale celkový náklad práce včetně odvodů a dalších nákladů zaměstnavatele. Pro realistický odhad lze vycházet z obvyklé mzdy pro danou profesi a region.
Význam úspory roste s provozní dobou. Čas, který se podaří ušetřit na jedné směně, se ve dvou nebo třísměnném provozu opakuje každý pracovní den. Zkrácení chůze, hledání položek a ruční zapisování dat proto může mít v nepřetržitém provozu výrazný ekonomický dopad.
Přínosem nemusí být propouštění. Firma může se stejným počtem lidí zvládnout více objednávek nebo pracovníky přesunout na činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Výsledkem je nižší personální náročnost stejného výkonu, případně růst bez potřeby navyšování počtu zaměstnanců.
Kolik stojí jedna chyba při vychystávání
Cena chybně vychystané položky není jen cenou samotného dílu. Pracovník musí chybu zjistit, vrátit se do skladu a připravit správný materiál. Výrobní zařízení mezitím musí čekat. U zákaznické objednávky přibývá administrativa, doprava, vratka, nové balení a případně reklamace nebo smluvní sankce.
Roční náklady chybovosti lze orientačně určit jako počet chyb za rok vynásobený průměrným nákladem jedné chyby. Do výpočtu je vhodné zahrnout také čas zaměstnanců a prostoje navazující výroby.
Přesné zásoby uvolňují peníze
Nepřehledný sklad často vede k preventivnímu objednávání. Firma drží více materiálu, protože si není jistá skutečným stavem nebo rychlostí dohledání položky. V zásobách tak zůstává vázaný kapitál, který nemůže využít jinde.
Skladový software umožňuje sledovat aktuální stavy, pohyby a minimální hladiny zásob a podle nich připravovat podklady pro objednávání. Více o propojení automatických skladů, ručních regálů a ERP systémů popisujeme v článku o Modula WMS.
Přesnější evidence může snížit nadbytečné zásoby, riziko nedostupnosti materiálu i potřebu mimořádných objednávek. Do ekonomiky skladu tak vstupuje také cena kapitálu vázaného v zásobách.
Jak spočítat návratnost automatizace
Nejprve je potřeba stanovit čistou investici. Od ceny automatizovaného systému lze odečíst náklady na alternativní řešení, například nové regály, další manipulační techniku nebo rozšíření haly. Poté se sečtou očekávané roční přínosy v oblasti prostoru, personálu, chybovosti, zásob a výkonu a zohlední se provozní náklady nové technologie.
Jednoduchá doba návratnosti investice vychází z poměru čisté investice a roční úspory. Výsledek však musí stát na reálných datech z konkrétního provozu. Obecnější rámec výpočtu najdete také v článku o návratnosti systémů Modula v malých a středních podnicích.
Každý sklad má jinou plochu, počet směn, skladbu zásob i cenu chyb. V Bohemia - SysTech group proto pracujeme s výpočtovou tabulkou, která zohledňuje skutečné parametry provozu a porovnává současný stav s navrženým řešením. Pokud chcete mít před investicí jasná data, kontaktujte nás. Společně spočítáme, kde dnes vznikají náklady a jaké úspory může automatizace skladu reálně přinést.
